Archeopark Chotěbuz Podobora

24. října 2019

Jsem velký patriot. Miluji tu naši malou českou zemi a místo kde bydlím, Těšínské Beskydy. Při jednom ze svých pátrání po historii našeho kraje jsem narazila na zajímavý článek ve vlastivědném zpravodaji Těšínsko. Nadpis článku „Nález chrta na hradisku Chotěbuz-Podobora“ zněl pro mě skoro neuvěřitelně. Mé srdce milovníka chrtů zaplesalo a dychtivě jsem se pustila do čtení.

 

obr. č. 1                

Autorkou článku je RNDr. Miriam Nývltová Fišáková, PhD., z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, která se podílela na výzkumu tohoto nálezu. Paní doktorku jsem kontaktovala s přáním o dodání dalších materiálů, abych se vám pokusila, s jejím svolením, odvyprávět příběh nalezené psí kosti.

Vše začalo v roce 2005 při archeologickém průzkumu hradiska. Při vykopávkách byly nalezeny pozůstatky zvířat z několika období osídlení této lokality. Z období halštatu – nejmladší doby bronzové, počátku doby železné, ale hlavně z období výrazného osídlení v době předvelkomoravské. To je druhá polovina 8. až třetí čtvrtina 9. století n. l.  A právě z tohoto časového rozpětí pochází nález psí kosti, která vyvolala rozsáhlé detektivní pátrání. Pátrání, které trvalo dalších deset let a mělo velký význam z pohledu psí historie.   

 

Vřetenní kost psa domácího paní doktorku upoutala na první pohled. Byla jiná. Měla jinou velikost, morfologii a svou gracilitou byla odlišná od jiných nacházených kostí psů běžných v tomto období. Popravdě se dochovaly dvě vřetenní kosti. Jedna kost byla celá, z druhé byla k dispozici pouze její proximální část. Obě byly nalezeny společně s ostatním osteologickým materiálem v sondě v nejsevernější části akropole, v hloubce 100-145 cm, a to na místě kde se pravděpodobně soustřeďovala místní vládnoucí elita, privilegovaná vrstva obyvatel na hradisku. To se ve své době nacházelo na strategickém místě u vstupu do Moravské brány a místní vůdce pravděpodobně požíval velké vážnosti.

vřetenní kost chrta obr. č. 2

Podle morfologické analýzy a stavby kosti samotné bylo určeno, že oba exempláře patří chrtu. Kost vřetenní byla dlouhá, lehce a pevně stavěná se silnými svalovými úpony typickými právě pro chrty. Podle délky samotné vřetenní kosti lze vypočítat i kohoutkovou výšku zvířete, které v tomto případě měřilo 70 cm. Podle analýz stabilních izotopů a poměrů izotopu stroncia se zjistilo, že se chrt na hradisku nenarodil, ale že pochází odněkud z oblasti Baltu. Takže se s největší pravděpodobností jednalo o polského chrta. Tento fakt podpořil hypotézu, že se chrt do hradiska dostal jako luxusní zboží z dnešního území Polska nebo jako dar místnímu vládci či jako válečná kořist. Je známo, že v oblasti středního Polska a Pobaltí vedla Jantarová stezka, kde se na obchodu podíleli také Normané, kteří chrty běžně vlastnili.

To vše byly přece jenom nepřímé důkazy. Bylo potřeba výše uvedené potvrdit exaktněji. Paní doktorka se proto rozhodla, že se vše pokusí potvrdit geneticky. Rasové rozdíly na úrovni analýz mitochondriální DNA mezi jednotlivými rasami psů existují a jsou publikované, a proto celou věc předala svým kolegům genetikům k potvrzení nebo vyvrácení celé hypotézy.

Kompletní genetickou analýzu nalezené chrtí kosti sestavenou kolegy genetiky mi paní doktorka Nývltová Fišáková dala k dispozici. Jedná se o podrobný několikastránkový popis celého procesu od získání porovnávaných vzorků, přes popis metod izolace samotné DNA až ke kýženému výsledku. Pokusím se vám celý proces přiblížit několika větami tak, aby byl srozumitelný i pro neodbornou veřejnost.

Pro samotné porovnání získané DNA z nalezené kosti psa bylo potřeba obstarat i další vzorky DNA chrtů. Bukálními stěry, tedy stěry ze sliznice tváří, byl odebrán vzorek DNA závodnímu greyhoundovi, který má jasně nejstarší doložený rodokmen, a to až do roku 1840. Dále pak bylo stejným způsobem odebráno 15 vzorků DNA současným psům napříč X. skupinou FCI, tedy chrtům na mezinárodní výstavě psů v Brně v roce 2010. Jako chovatel whippetů se nemůžu nezmínit, že se mezi těmito vybranými psy objevil i pár whippetů, přičemž jednoho, konkrétně samce se jménem Uncle Teddy z Úplňku majitelky Simony Kosorin, osobně znám.

Takto získané materiály postupně prošly samotným procesem izolace mitochondriální DNA a na základě následné genetické analýzy se prokázalo, že nalezená kost i psi, kteří poskytli bukální stěry, mají společné předky a podle tohoto vyhodnocovacího programu se tudíž jedná o psy stejné rasy. Závěr byl jednoznačný. Nalezená kost patřila chrtovi.

chrt s2 vykopávky

Nález chrta na hradisku Chotěbuz-Podobora je bezesporu objevem významným. Tento doklad existence chrta ve slovanském období je ojedinělý a v rámci českých zemí, a to včetně středověku, zcela unikátní. Podobné nálezy kostí chrtů jsou známy jen z ciziny. Například z vykopávek v římských městech nebo také z hrobů Normanů, kteří byli potomky Vikingů. Můžeme tedy říct, že pes, kterému nalezená kost patřila, je nejstarším známým chrtem v našich dějinách. Jediný další nález chrta, avšak z období pozdního středověku (16. stol.), pochází ze zámku ve Ždánicích na jižní Moravě. Zde byl chrt podobný dnešnímu whippetovi nalezen zazděn ve stropu zámku jako tzv. stavební oběť.  Ale to už je jiný příběh a o tom vám napíši příště.

 

 obr. č. 3     

 

___________________________________________________________________________________________________________________

Literatura:

  • - Vlastivědný zpravodaj Tešínsko, ročník 50, číslo 1 – článek: Nález chrta na hradisku Chotěbuz-Podobora, autor: RNDr. Miriam Nývltová Fišáková
  • - Sborník Národního muzea, řada B, přírodní vědy, sv. 71, r. 2015, č. 1-2 – Genetic Analysis of Possibly The Oldest Greyhound Remains Within The  Territory of The Czech Republic as Proof of A Local Elite Presence at Chotěbuz-Podobora Hillfort in The 8th – 9th Century AD, autoři: Mgr. Hana Svobodová, doc. RNDr. Milan Bartoš, PhD., RNDr. Miriam Nývltová Fišáková, PhD., doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
  • - Archeopark Chotěbuz, www.archeoparkchotebuz.cz

 

Obrázky:

č. 1 - Archeopark Chotěbuz-Podobora s maskotem parku – chrtemfoto a zdroj: www.archeoparkchotebuz.cz

č. 2 - Pohled na vřetenní kost psa domácího - chrta, foto a zdroj:  Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně

č. 3 - Lovec s chrtem, kresba Jiří Brenner, foto a zdroj: Těšínsko ročník 50, číslo 1

 

 


 
Tvorba stranek pro chovatele